Lažánky / Maršov | 1 Lehký terén 

 Listomil Podzimek byl tak trochu odlišný od ostatních víl a víláků. Ti většinou vidí krásu ve všem kvetoucím – květinách, bylinkách, keřích i stromech.

 Avšak Listomil miloval krásu a barvy podzimního listí. Když nastal ten nádherný čas měsíce Listípadu, jak se jmenuje ve Vílském kalendáři, vydával se sám před setměním za Lažánky ke skále, které se místní i víly báli, neboť se jim toto místo jevilo jako zlověstné a strašidelné. Na to však Listomil nedbal, bylo to jeho místo. A nebyl tam nikdy rušen. A byly tam ty nejkrásnější a nejbarevnější listy v okolí.

 Když jednoho roku nastal Listípad, vydal se Listomil na své oblíbené místo.

Byl průkopníkem moderního tančení a měl k tomu rád zajímavé kulisy. Postavil tedy svou lucerničku na jeden z kamenů, obložil ji po stranách listy tak, že vrhaly nádherné stíny na okolní stromy a kameny. Listomil začal tančit a přestal vnímat okolí. Ve víru tance zapomněl, že Listípad neposkytuje pouze krásně zbarvené listí, ale také vydatnou vláhu. Tak se tedy stalo, že se rozpršelo. Než si to stihl uvědomit, na tom nádherně barevném spadaném listí uklouzl, a když se snažil udržet rovnováhu pomocí máchání rukou, lucerničku srazil dolů a ta se rozbila.

 Od té doby Listomil tančí na tomto místě jako bludníček – bez své lucerničky. Občas ho můžete zaslechnout, jak obtančuje skálu a okolní stromy a čeká, až zase nastane Listípad a bude se moci radovat alespoň z krásných barev podzimního listí.