Lipůvka  | Lehký terén 

Kdysi dávno přes kopce Zlobice vedla stará obchodní cesta z Čech až daleko na východ. Vozilo se tudy vzácné zboží, nádherné látky, koření i léčivé masti. Kolem vozů se při nočních průjezdech motali víly a vílci z okolí a dohlíželi na zdárný a pokojný chod cesty. Při chladných večerech si občas vlezli do vozů, aby se zahřáli. Kousek se popovezli a jiným vozem se dostali zase zpět. Byla to pro ně velká zábava. Mohli si pak povídat, co kdo na cestě zažil a viděl.

A tak se jednou stalo, že do staré osady na návrší přijel docela cizí vílek. Jmenovala se Celestýn. Ve voze usnul a zavčas nepřeskočil na zpáteční vůz, aby se vrátil domů. Byl tak překvapený, kde se ocitl, že seskočil z vozu a zapomněl si pohlídat svou lucernu. Vůz se znovu rozjel a než si toho bludníci okukující cizince všimli, byl pryč i se světýlkem. Celestýn se nemohl vrátit zpět do své domoviny. Musel tu zůstat a vyhlížet vůz, který ho sem přivezl, aby získal své světýlko zpět. Čekal den, týden, měsíc. Čekal rok a pak ještě další. Vůz se ale neobjevil. Osada zanikla, zbortila se i poslední zeď kostelíku při napoleonských válkách a bludník tam zůstal sám a opuštěný. Dodnes čeká schoulený pod stromem a doufá, že lucernu jednou najde.