Jundrov | 1 Lehký terén (ale kopec)

Rézička se narodila za jednoho mlhavýho rána na břehu malé říčky. Až později se dozvěděla, že se tý řece hóká Svratka. Toho járu se v mlžných závojích narodili také dva zelení vodní fógli. Jeden Josek z rodu baheňáků a druhé Břéťa z rodu rybníkářů. Břéťa později se staréma medvědama sbalili kramle na rybníky k Pohořelicám, páč jim říční pród nevyhovoval a odnášel jim hrnky s dušama. Voba konópci byli pěkný hausnumera a spolu s Rézy vyfókli hafomoc lumpáren.

Rézy byla z rodu fajrošů a její starý medvědi rozsvěcovali lampičky všem bludičkám, bludníkům, fajrošovém mužíkům a spolčené člověčině. Což mnohdá byli rybáři, co chytali fišle, u řeky a vítr jim sfók plamínek nebo ženským z lontu, kterém vyhasly tróby, když se chystaly píct bimz. Taky se starali vo rozsvěcování kandelábrů na Veslandě, kde tehdá bylo pár baráčků. S maléma kindošema večer sedávali u fajru a pekli společně erteple a v zimě sjížděli řeku na krách a pak sušili šolnu nad fajrem. A
v létě hráli fusec s mičudó na silnici tam, kde teď jezdijó samý nový kraksny jak vo závod.

Rézy měla být taková hodná koc s rezavéma zapletenéma cůpkama, ale od mala si nerada česala hára a byla pěkně drzá. A tak lítala po Jóbsku pěkně rozvrkočená, až lítaly plameny a z jodovek lítaly jiskry, kteréma nešetřila, když se zrovna čílila. V okolí Jóbska je plno krpálů, na kteréch místní pěstovali víno. 

A jednó se Rézy tak moc čílila, že vinice omylem celý zapálila. Všechno víno tehdá vzalo za svý. Místní Jobáli proto museli začít pěstovat rybíze, angrešty a jahody, který pak vozili prodávat do Oltecu na Zelňák. Ze zbytku volnéch krpálů vznikly lesy, kde se dnes honijó daňci a mufloni s bažantama a sajtny Brňáků se tam chodijó o víkendu šmrncat.
Lont už není lont, ale je to pořádně velká dědina, která má i vlastní bódu, vlastní obecní óřad s hafo moc ingóstama a dvě sídlišťa s činžákama vysokéma až k zoncně. A samozřejmě se tam najde několik paluší, kde se dá hodit gáblík a dobrý bahno.

Starý medvědi s Rézkou byli nakonec vyhnáni Jobály z Jobska do lesa, kde se všici schovávajó až do dneška. Rézička je u řeky nebo v Jobsku vidět, enemdyž je velká sláva a to v srpnu na hodech. A hlavně vokolo čarodejnic, kdy prolítne Jóbskem a její rezatá kštica zapálí všecky nachystané fajre.
Písmáci dokládajó, že její nejoblíbenější bašta só čórknuté buřty. A že už jich bylo!

Inspirováno hantecem Frantou Kocourkem a Pavlem Číčou Jelínkem.